O deset let později již zmíněný Smil na hradě sídlil. V držení Smilových potomků zůstal hrad až do r. 1472, kdy jej dědictvím získali Dlaskové z Vchynic. Již v r. 1530 je však hrad Oparno zmíněn jako pustý. Druhý život hradu probíhal v 19. a na začátku 20. století, kdy zde fungovala dřevěná restaurace vestavěná do jižní části hradu. Dodnes po ní zbyl sokl zdiva v nádvoří a zbytky nátěrů vnitřních stěn plášťové zdi. Z této doby pochází i podezdívka pro kulečník, který byl umístěný v příkopu pod severní stranou hradního jádra.